V dnešní době je tolik dietetických doporučení, aby se v tom čert vyznal. A přesto, že se mnozí lidé řídí zaručenými typy stravování, často nejsou ani zdravější, ani šťastnější. Případně pozitivní efekt všemožných diet trvá jen krátkou dobu. Čím to je? Že by tím, že nám mnohdy vychvalovaná syrová strava nebo jogurt hned zrána z dlouhodobého hlediska výrazně oslabují celé naše trávení? Pojďme se na tuto problematiku podívat „po čínsku“.

Tradiční čínská medicína považuje správné stravování nejen za prevenci nemoci, ale úprava stravy sama o sobě může vést až k uzdravení z méně závažných chorob. A to staří Číňané nejspíše neměli ani ponětí o vitamínech, minerálech a kalorických hodnotách jídel. Přesto jejich doporučení dokonale fungují i na moderního člověka západního stylu života.

Z čeho se u čínské dietetiky vychází? Možná budete překvapeni tím, že podle TCM neexistuje nezdravá nebo superzdravá potravina. Každá má své místo. A byť někomu může škodit pro jiného může být lékem. To už záleží na konkrétní tělesné konstituci člověka, případně na nerovnováze organismu, která způsobila nemoc.

Potraviny jsou vnímány hned ze tří hledisek. A sice, jakou mají povahu, chuť a tropismus. Povahu rozlišujeme horkou, teplou, neutrální, osvěžující a chladnou. A znamená to, jak se potravina projeví v našem organismu, zda jej ochladí – osvěží či zahřeje. Chutí je pět – sladká, slaná, kyselá, hořká a ostrá. Každá z ní v těle podněcuje jiný pohyb životní energie Qi – sladká chuť harmonizuje, slaná rozpouští, kyselá stahuje dovnitř a zadržuje, hořká jde dovnitř a dolů a vysušuje a ochlazuje a ostrá rozptyluje Qi ven, rozhýbává. Tropismus vyjadřuje vztah k akupunkturní dráze a má schopnost ji přímo ovlivnit. Například mrkev je sladké chutě, neutrální povahy a vstupuje do dráhy Sleziny a Jater. Citron je kyselé chuti, povahy chladné a tropismem k Plicím, Slezině a Žaludku.

Za trávení je z pohledu TCM odpovědná Slezina. Slezinu zde vnímáme jako energetický okruh, proto ji píši s velkým S. Je třeba ji chápat jako celý systém trávení, neboť z potravy odděluje „čisté“, které posílá do oběhu a ze kterého prospívá naše tělo a „kalné“, jež odesílá přes močový měchýř a tlusté střevo pryč.

Po probuzení se nám v těle rozhýbává yangová energie, která se v noci uzavřela do nitra organismu. Sedmá až devátá hodina patří Žaludku a mezi devátou a jedenáctou je na svém vrcholu Slezina, proto je v tento čas optimální si dopřát hojnou snídani, ze které bude moci tělo čerpat kvalitní energii po celý den. A tato snídaně by rozhodně měla být teplé povahy, aby neutlumila onen probouzející se Yang. Dnes je moderní snídat čerstvé ovoce a jogurt, jenže obojí je chladné povahy a navíc vytažené z lednice či dokonce zamražené ochlazuje dvojnásob. Dlouhodobé podávání chladných potravin utlumuje trávicí oheň a oslabuje Slezinu, neboť tu chlad a vlhkost velmi oslabují. Z tohoto pohledu se nyní hojně doporučované smoothie nebo jogurt s müsli, coby první jídlo dne jeví jako nevhodné až zraňující náš jinak dokonalý systém trávení.

Dobrý den nám skvěle nastartuje teplá polévka (třeba ta, co zbyla od večera) nebo vařená kaše z celých zrn jako je např. pohanka, jáhly nebo oves. Takovou kaši lze krásně doplnit ovocným rozvarem, do kterého nyní v zimě, v čase velké Yin klidně můžeme přidat zahřívací koření jako skořici, hřebíček či badyán. Ale v létě budeme s podobným kořením opatrní, neboť na vrcholu je velký Yang. V horkých dnech si můžeme hojně dopřát právě zrající čerstvé ovoce, případně pokrm dochutit ochlazující vanilkou. Možností je spousta a pestrost takto sestavené stravy nezná hranic.

Dle teorie tradiční čínské medicíny, klasifikujeme pět ročních období: zima, jaro, léto, pozdní léto a podzim. Každé roční období sebou přináší doporučení, která nám pomáhají změnit naše méně dobré návyky a vytvořit si balanc mezi námi a vnějším prostředím – přírodou.

Před tisíci lety, kdy se tradiční čínská medicína rozvíjela, lidé žili s přírodou v naprosté harmonii. Vstávali se sluncem, jedli sezónní potraviny, stravovali se lokálně a byli si velice dobře vědomi úcty a respektu ke svému životnímu prostředí, neboť mělo přímý vliv na každý aspekt jejich života.

„Zima“ dle tradiční čínské medicíny

Zima představuje dle teorie tradiční čínské medicíny nejvíce yinový aspekt. Yin znamená tmu, chlad, pomalost a vnitřní energii. Pro porovnání je oproti tomu léto nejvíce yangové. Yang reprezentuje: světlo, teplo, rychlost a externí energii. V zimním období bychom se tak měli soustředit na posilnění yinové energie, a to především oblasti ledvin.

Zima se dle tradiční čínské medicíny asociuje s ledvinami, které v našem organizmu představují základ veškeré naší energie, s níž hospodaříme po zbytek našeho života. Odpočinek je důležitý pro celkovou revitalizaci ledvin, a to je i důvod, proč někteří živočichové v zimě hibernují. Zimní období je ideálním časem pro zaměření naší pozornosti do nitra těla. Meditace, intelektuální činnost jako je psaní, malování nebo cvičení Qi Gong, nám pomůžou „nakrmit“ naše vnitřní „já“. Práce s nitrem je užitečná pro relaxaci mysli, zklidnění emocí a pozvednutí nálady. Smyslovým orgánem, který se pojí s ledvinami, je ucho. Schopnost dobře slyšet právě souvisí s kondicí našich ledvin.

„Klid a ticho v zimním období nám dovoluje slyšet více z našeho vnitřního světa.“

Tkáň, která se pojí s ledvinami, jsou kosti. Proto je důležité v tomto období o své kosti dobře pečovat a nepřehlížet bolest či potíže, které nás provází. Z toho důvodu bychom hlavně v zimním období měli vařit masové vývary, neboť jsou prohřívací, výživné, a to obzvlášť pro naše kosti. Dlouho vařené vývary taktéž doplňují tzv. esenci Jing, kterou si vyčerpáváme stresem, nedostatkem spánku, přepracováním a pitím alkoholu.

Aktivity v zimě

Aktivity v zimě by měly být zaměřeny na sebereflexi, meditaci, čtení a mnoho jiných činností, které vyživují naši duši a celkově zklidňují. Do postele bychom měli chodit dříve a získat ze spánku co možná nejvíce energie.

„Zima je obdobím zpomalení a zastavení se.“

Jídlo v zimě

Existuje mnoho potravin, které jsou pro naše tělo během chladných dnů žádoucí. Máme na mysli především dýně, brambory, batáty, kořenovou zeleninu, zelí, houby, jablka a hrušky.

Během zimy je potřeba stravovat se teple, to znamená nevynechávat ve stravě polévky a teplé večeře. Teplé obědy jsou samozřejmostí.

Potraviny, které doplňují a vyživují oblast ledvin jsou černé fazole, masové vývary, jehněčí maso, kuřecí maso, vlašské ořechy, jedlé kaštany a černý sezam. Je důležité, aby například i zelenina či ovoce byly tepelně upravené, např.: dušená jablka nebo hrušky.

Přeji Vám, abyste během zimy měli možnost co nejvíce odpočívat, nasávat potřebnou energii, a užívat si zimního období.

„Ve zdravém těle zdravý duch“, říkávali naši předkové a zároveň chápali, že mnoho chorob je vyjádřením naší naříkající duše. Jejich vnímání propojenosti těla a ducha se velmi shodoval s nahlížením na tělo a ducha tradiční čínskou medicínou. Možná budete překvapeni, jak propracovaný pohled na psychickou stránku člověka staří Číňané měli.

TCM věří, že v každém z pěti hlavních energetických orgánů je přítomná i jeho duše. Asi to zní lehce ezotericky, ale zkusme tyto duše brát jako symboly, pomocí kterých lze popsat fyzické i duševní pochody a nerovnováhy v našem organismu.

Srdce uchovává ducha Shen. Duch Shen se skládá ze dvou částí – Yuan Shen a Zhi Shen. Tyto dvě části ducha Shen vytvářejí náš svět duality. Jedna část přichází v okamžiku našeho zrození z Nebes a druhou získáváme svými zkušenostmi zde na Zemi. Téma duality a svatou trojici TCM (duch Shen, esence Jing a Qi) si ale necháme na později. Dnes nám bude stačit přehled všech duší našeho těla.

Duch Shen se skládá z dalších složek, které jsou vázány na ostatní orgány Zang.

• v játrech sídlí duše Hun
• v plicích duše Po
• ve slezině duše Yi
• v ledvinách duše Zhi

Nyní se podíváme blíže na jednotlivé části duše a její roli v harmonii organismu.

Duch Shen stejně jako srdce, v němž sídlí, řídí všechny ostatní duše, dává jim řád a kontroluje jejich aktivitu. Dále ovládá psychiku a myšlení. Je zodpovědný za náš emoční život, schopnost myslet a za dlouhodobou paměť.

Duše Hun je též nazývána éterickou duší. Do těla vstupuje krátce po narození. Je zodpovědná za naši kreativitu, nápady, plány, inspirace. Je to duše, která neustále hledá a tvoří. Má také na starosti spánek a snění. Úzce spolupracuje s duchem Shen, neboť přes den sídlí v očích a Císaři nosí informace o světě „tam venku“. Udržuje emocionální rovnováhu v těle.

V plicích sídlí opak duše Hun – až animální duše, dalo by se říci, Po. Je přítomna ihned po našem početí a podílí se na utváření fyzického těla. Duše Po má na starost reflexy, instinkty, pud sebezáchovy a reprodukční pud.

Duše Yi by se dala nazvat „intelektem“. Spočívá ve slezině a je zodpovědná za myšlení, schopnost soustředit se, zapamatovávat si a zobecňovat myšlenky.

Poslední duší je Zhi, která sídlí v ledvinách a má na starosti krátkodobou paměť a sebeuvědomění si smyslu činnosti, dále vůli a schopnost jít si za vytyčeným cílem.

Věděli jste, že přemíra emocí má moc způsobit nemoc? Že je to přitažené za vlasy? Myslíte? Tak čtěte dál a uvidíte.

Nejen fyzické tělo tvoří člověka. Na jeho podobu má vliv i jeho duševní stránka. A také emoce spolupůsobí na fyzické zdraví člověka. Ne nadarmo se říká: „Veselá mysl, půl zdraví.“

Z pohledu tradiční čínské medicíny se emoce dokonce řadí mezi tzv. Sedm zranění – Qi Shang, která stojí za nerovnováhou v organismu. A jak již bylo řečeno, pokud je v těle nerovnováha, může se prohloubit až do onemocnění.

Ke každému z pěti hlavních energetických orgánů Zang je přiřazena jedna či více hlavních emocí. Pojďme si je přiblížit.

• Játra - Hněv (Nu)
• Srdce - Radost (Xi)
• Slezina – Přemítání (Si)
• Plíce - Smutek (You) a žal (Pei)
• Ledviny - Strach (Kong)
• Srdce/ledviny – Děs (Jing)

    Hněv se řadí dle metodologie tradiční čínské medicíny k elementu dřeva a orgánu játrům. Nadměrná či nevyjádřená zloba patří podle tradiční čínské medicíny mezi nejdestruktivnější emoce pro naše zdraví. Přičemž hněv nemusí přijít jen z vnější příčiny, ale může se také projevit jako důsledek vnitřní disharmonie. To vysvětluje, proč u někoho alkohol posílí jeho zlobu. Proto by se osoby, které mají problémy s hněvem, měly vyhnout konzumaci potravin a nápojů, které jsou pro játra jedovatá jako např. alkohol, čokoláda či tučná a těžká jídla. Přitom hněv nás upozorňuje na situaci, která se nám nelíbí, a dává nám tak impulz ji změnit. Aristoteles to vystihl velmi dobře: „Je lehké se rozvášnit. To svede každý. Avšak hněvat se s tou pravou osobou, do správné míry, ve správný čas, kvůli správné věci, správným způsobem, to lehké není a každý to neumí.“

    Radost je spojena se srdcem a prvkem ohně. Tato emoce umí blahodárně uvolnit napětí, čímž se obnovuje volné proudění naší životní energie. Pokud je však radosti příliš mnoho, například přemírou bujarých oslav dojde k vyčerpání Yinu srdce a oheň srdce příliš vzplane, což může vést až k psychickým poruchám, neschopnosti se soustředit či k vyčerpanosti. Pokud si naopak radost upíráme, vyhasíná srdeční oheň a my se cítíme osamoceni a izolováni od ostatních. A samota, jak známo, zabíjí.

    Obavy či přílišné přemítání patří elementu země a z orgánů slezině a žaludku. Přemýšlet je potřebné, ale příliš nad vším hloubat nedělá zdraví dobře. Zejména neustálé točení se ve stejném tématu, vracení se k minulosti či obavy z budoucnosti, to vše narušuje slezinu a v přílišné míře může vést až k úzkostem či depresi nebo dokonce k vážným duševním onemocněním. Dokonce i moderní medicína spojuje vznik žaludečních vředů s obavami a úzkostmi z toho, co bude. „Těžké myšlenky přinášejí tělesnou nemoc. Když je duše utiskována, je i tělo“, věděl už kdysi Martin Luther.

    Smutek a žal sídlí v plicích a z prvku jim náleží kov. Smutek způsobuje ubývání Qi plic a následně i dalších orgánů. To mívá za následek zkrácení dechu, celkovou slabost, úbytek psychických sil, časté vzdychání a odevzdanost, dusivý pocit v hrudi, nechutenství a poruchy močení a stolice. Žal je silnější a déletrvající podoba smutku. Nejhorší dopad na zdraví má však neprojevený, skrývaný zármutek.

    Strach zasahuje převážně element vody, konkrétně orgány ledviny a močový měchýř. Za následek má nepevnost Qi ledvin a její klesání dolů, což způsobuje např. neudržení moči nebo stolice, ochabování dolních končetin. A dále narušení chlazení organismu Yinem s potížemi, jakou jsou bušení srdce, tlak v hrudi, poruchy spánku, sucho v krku či pálení žáhy. Zejména u dětí může úzkost a strach vést k nočnímu pomočování. Pozitivní aspekt strachu je, že nás udržuje na pozoru, abychom byli obezřetní a nevrhali se bezhlavě do neznáma.

    Děs či šok je velmi silnou podobou strachu a je náhlý, takže se na něj tělo nedokáže připravit, proto bývá jeho dopad silný. Projeví se např. prudkým bušením srdce, ztrátou vědomí, dočasnou ztrátou řeči, neudržením stolice či moči, zažívacími potížemi.

    Byť jsme si výše popsali hlavně negativní aspekty emocí, jsou pro náš život důležité, protože každý má i svůj pozitivní protipól. A rozhodně není správné je potlačovat. Ideální by bylo, aby námi/naším tělem prolétly lehce a plynule jako tomu bývalo, když jsme byli malé děti. Vybavujete si, jak snadno se dětem mění nálada? Jak plynule přejdou z velkého pláče do radostného poskakování? To ony naplňují čínskou představu emocionálního zdraví.

    A protože máme začátek roku, což si letos dát originální předsevzetí? Že alespoň občas budeme žít s takovou lehkostí a samozřejmostí jako malé děti. Emoce přijde, my si ji prožijeme a pustíme ji. A když přijde jiná, opět si ji dovolíme prožít a necháme ji odejít. Ze srdce Vám přejeme, aby Vámi emoce poklidně proudily a Vaše zdraví bylo neochvějné.