Farmaceutický název
- Flos lonicerae
Český překlad:
- Zlatě stříbrný květ
Popis:
- Popínavý keř 12 m dlouhý s hnědým a červenohnědým stonkem. Žlutavě neúplně rozvinuté květy zvonovitého tvaru.
Doba sběru:
- Květní vrcholíky se sbírají v květnu až červnu za jasného dne ihned ráno po oschnutí rosy. Prosetím se zbaví nečistot a usuší se ve stínu.
Účinky z pohledu moderní medicíny:
- protizánětlivý účinek
- zánět a zduření hrtanu
- krvácivé žaludeční vředy, hemeroidy a záněty střev
- náhlý průjem s přítomností krve či hlenu
- hnisavé procesy na kůži
- snižuje horečku
Legenda o Jin Yin Hua
Kdysi žil jeden laskavý mladý pár v malé vesnici. Rok po svatbě se manželům narodila překrásná dvojčata a pojmenovali je Jin Hua a Yin Hua. Dvojčata spolu trávila veškerý čas a velmi dobře spolu vycházela. Když dovršila 18ti let, byla krásná jako květiny. Sousedé a lidé z vesnice přicházeli k rodičům a nabízeli se, že jim najdou partnery. Ani jedna z dívek se ale nechtěly vdávat, protože se bály odloučení a tak si slíbily: „Živé sdílíme stejnou jednu postel; mrtvé budeme sdílet stejný jeden hrob.“
Dobré časy však netrvaly dlouho. Jednoho dne Jin Hua náhle onemocněla. Měla vysokou horečku, po celém těle zarudlou kůži a ani nemohla vstát z postele. Rodiče nechali poslat pro lékaře. Lékař vyšetřil Jin Hua a zhrozil se „Bože, toto je nemoc s horkým toxinem, nikdy jsme nebyli úspěšní v léčbě této nemoci!“. Bohužel pro jejich dceru již nemohl nic udělat. Když se Yin Hua dozvěděla, že nemoc její starší sestry nelze vyléčit, zůstala vedle ní celý den a jen plakala. Sestra ji prosila, ať se od ní drží dál, protože její choroba je nakažlivá. O tom však Yin Hua nechtěla ani slyšet. Připomněla ji jejich slib, „Pokud zemřeš, zemřu s tebou“. O několik dní později se stav Jin Hua zhoršil a Yin Hua také onemocněla. Obě řekly rodičům své poslední přání „Po naší smrti se staneme léčivou bylinou, která dokáže léčit tuto zákeřnou nemoc. Nenecháme tím trpět další lidi“. Později zemřely ve stejnou dobu. Celá vesnice pomohla rodičům pohřbít je do jednoho společného hrobu, jak si obě přály.
Příští rok na jaře začala rašit tráva, jen kromě hrobu se žádná tráva neobjevila. Místo trávy zemí proráželo něco, co vypadalo jako rostlinka. Během léta rostlinky obrostly žluto – bílými květy. Celá vesnice byla velmi překvapená, a tak rostlinky sesbírali a udělali z nich lék na léčbu akutního onemocnění. Tato bylina se po čase ukázala jako skutečně účinná. A od té doby ji lidé nazývají Yin Yin Hua.
