Farmakologický název:
- Radix ginseng
Český překlad:
- lidský kořen
Popis:
- Kořen je charakteristické vůně. Dříve se nejvíce cenil tzv. Yě Shān Shēn, divoký kořen z hor. Dosahoval někdy stáří i přes sto let. Dnes se používá téměř výlučně tzv. Yuán Shēn, zahradní kořen, který se pro zvýraznění účinku přesazuje zpět do přírody. Kořen musí být starší, ideálně alespoň sedmiletý. Prapůvodně pochází z provincie Jilin = Jí Lín Shēn. Plodem je šťavnatá, jasně červená bobule.
Doba sběru:
- Kořen se vykope koncem léta či na podzim, poté se upravuje několika způsoby. Po umytí se může usušit na slunci nebo se krátce povaří, napaří a následně usuší.
- Také se máčí v cukru. Využívají se i vedlejší kořínky, které jsou v účinku slabší.
Účinky z pohledu moderní medicíny:
- Zklidní mysl a utiší nervy,
- překoná únavu, slabost a vyčerpání,
- posílí imunitní systém,
- pomůže při rekonvalescenci,
- podpoří sexuální zdraví,
- je výrazným adaptogenem a antioxidantem.
Poznámky:
- V dávných dobách se spolu s Fu Zi ve formě nálevu užíval pro urgentní stavy jako náhlé kolapsy, krvácení, vyčerpávající onemocnění, dehydratace po průjmových onemocněních apod.
- Ren Shen je nenahraditelný tam, kde potřebujeme kromě Srdce působit i na jeho císaře - ducha Shen. Ren Shen umí vyživit i ukotvit ducha Shen, čímž se mimo jiné zlepší schopnost příjmu a zpracování informací, jejich analýza i uložení do dlouhodobé paměti.
Legenda o ženšenu
Kdysi dávno se dva bratři rozhodli, že půjdou na lov zvěře do vysokých hor. „Už je podzim, zima přijde brzy a počasí nahoře je velice proměnlivé. Když hora zapadne sněhem, nebudete moci sestoupit a vrátit se domů“, snažili se bratry varovat lidé z vesnice. Jenže bratři neuposlechli. Berouce si své luky, kožené oděvy a zásoby potravin, šplhali nahoru.
Několik dní v horách strávili lovením jelenů a srnek. Zcela z nenadání se jednoho odpoledne počasí prudce změnilo. Vítr byl velice silný a dva dny a dvě noci nepřetržitě sněžilo. Jak staří lidé z vesnice předpověděli, bratři se neměli, jak vrátit domů.
Byli nuceni se schovat na odlehlém místě mezi hustě vzrostlými stromy, kde přečkali sněhovou bouři. Stromy byly vysoké a silné. Jeden z nich byl po mnoho let mrtvý a jeho střed shnil, takže ho bratři přeměnili na velkou stromovou jeskyni. Dělali v něm maso, které si ulovili, zatímco se ohřívali u ohně. Když se počasí umoudřilo, vyrazili na lov znova. Aby ušetřili maso, vykopali k jídlu trávu. Tráva měla tlusté kořeny a větvící se kořínky připomínali lidské paže a nohy. Chutnaly příjemně sladce. „Sladká tráva je prospěšná“, řekl starší bratr. A tak vykopali sladké trávy velké množství a kořeny zaplnili polovinu jeskyně. Vykopané kořeny pojídali v malém množství každý den.
Lovili ve dne a v noci, spali v jeskyni, kde zůstali po celou dobu zimy. Když přišlo jaro, vítr ustal, sníh roztál, bratři se vrátili do vesnice s plnými pytli masa a trávy.
Vesničané věřili, že i kdyby bratři nezemřeli zimou, zemřeli by hladem. Když viděli, jak se oba bratři vracejí, že vypadají zdravě a „vykrmeně“, byli všichni velmi překvapeni. „Vy jste stále na živu?, ptali se jich lidé, nevěříc svým očím. „Copak nevypadáme živě?, odvětil jeden z bratrů. „Co jste tam nahoře jedli, že vypadáte tak silně?“ Oba bratři ukázali vesnici donesené kořeny trávy, které vesnice nikdy předtím neviděla. „Ach, podívejte, jak se podobají člověku!“, vyjekli vesničané. A tak tyto kořeny dostaly název „Ren Shen“ – tedy Lidské tělo.
