Český název:
Farmakologický název:
Český překlad:
- Slzovka (semeno “konec dobré vůle”)
Popis:
- Slzovka je jednoletá tropická tráva s rozvětveným stonkem a výraznými kolénky. Dorůstá výšky 1–2 m, výjimečně 3 m. Má dlouhé, tmavě zelené listy s vlnitými okraji. Z horních listů pak vyrůstají početná květenství. V období dozrávání jsou samičí květenství (klásky) plné semen slzovky. Tato semena jsou z jedné strany vyklenutá, z druhé mají podélnou rýhu a vyznačují se vysokou klíčivostí – další úroda dozrává v tropických oblastech přibližně 4 až 5 měsících po vysetí. Slzovka je velmi přizpůsobivá. Roste v lehkých písčitých i těžkých jílovitých půdách. Co se týče kyselosti půdy, snese velmi kyselou, neutrální i alkalickou zeminu. Vyžaduje slunečné stanoviště a stálé a mírné závlahy. Snáší však i silně zamokřené půdy. V bylinné terapii se z této divoké trávy využívají kulatá semínka velikosti menších perel se střední hnědavou rýhou. Na lomu mají škrobovitou texturu. Jsou podobná ječmenu a mají silné čisticí účinky. Proto se často používají k detoxikaci organismu. Má sladkou a fádní chuť. Je přirozeně bezlepková.
Doba sběru:
- Po dozrání semen se rostlina usekne a po vysušení se z ní semena vymlátí. Odstraní se plevy a slupky a usuší se.
Účinky z pohledu moderní medicíny:
- detoxikace
- celkové zahlenění
- záněty močového měchýře
- zápal průdušek a plic
- otoky, bolesti svalů a kloubů, revma
- akné
- střevní paraziti
- kašovitá stolice
- průjem
- žaludeční problémy
- vysoký cholesterol
Legenda:
V Číně se k slzovce váže legendární příběh z 1. století našeho letopočtu z oblasti jihozápadního čínského pohraničí. Tehdy postihlo tuto oblast období sucha – počasí bylo velmi horké a dusné a místní obyvatelstvo se začalo bouřit.
Císař sem poslal vojáky v čele s generálem Ma Yuanem. Jelikož se krajem šířily nejrůznější nakažlivé nemoci, vojáci začali velmi rychle umírat. Všimli si ale, že v místech, kde domorodci konzumují tato bílá kulatá zrnka, nemocní nejsou. Tehdy to pro vojáky byla naprosto neznámá rostlina. Když generál zjistil, že to bude těmito semínky, nakázal vojákům, aby je začali konzumovat také. Ti se jako zázrakem začali uzdravovat.
Když se pak po třech letech generál se svými vojáky vracel zpátky, vezl si s sebou na císařský dvůr i plný vůz těchto zázračných semen také pro jeho lid. Chtěl, aby je mohli nejenom pojídat, ale též pěstovat a sklízet v jeho zemi. Jenže lidé si mysleli, že veze opravdové perly. A protože jimi zacloumala závist – oznámili císaři, že si generál veze jako vojenskou kořist vůz plný perel a císaři je odmítá odevzdat. Císař se rozhněval a nebýt toho, že generál po návratu zemřel, zřejmě by o hlavu přišel. Hněv panovníka byl ale tak velký, že příbuzní se neodvážili zesnulého generála ani uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak podle starého přísloví „za dobrotu na žebrotu“ se mu místo ocenění dostalo pohany.
Této rostlině se od té doby začalo říkat Yi Yi Ren, což ve volném překladu znamená „zrno za dobrotu na žebrotu“.
