O příčinách nemocí

(čtení na 7 minut)

Podle tradiční čínské medicíny jsme zdraví a šťastní, když naše fyzická a psychická stránka těla je v harmonii a energie proudí volně. Tato harmonie probíhá mezi jinem a jangem, orgány našeho těla a zevním prostředím. Pokud je člověk zdráv a objeví se určitá nerovnováha, organizmus si s ní rychle poradí a velmi rychle regeneruje. Pokud je organizmus vystaven stavu nerovnováhy po delší dobu, vzniká nemoc. 

Zažívá-li člověk dlouhodobý stres, jako je např. velká psychická zátěž v rodině či práci, pak tato zátěž zanechává stopy na činnosti tělesných orgánů. Dochází k energetické nerovnováze hormonálního, imunitního, trávicího systému, krevního oběhu, metabolismu a dalších částí těla. V takové situaci člověk snadno onemocní. Pokud tyto nepříznivé podmínky nedokáže změnit, regenerace může být složitá. A je velké riziko, že se nemoc objeví znovu. 

Lidé se stále potýkají s vnitřními a vnějšími vlivy, které ohrožují naše zdraví. Vnější faktory, jako je např. počasí by zdravého jedince neměly nijak ohrozit. Děje se tak pokud jsme oslabení, nebo když se vnější faktory odehrají skokově a tělo si na ně nestihne zvyknout. Jiné nemoci vznikají díky vnitřním faktorům, kterými jsou nejčastěji emoce. Za ostatní příčiny označujeme např. parazity, infekce či poranění. 

Příčin nemocí je nespočetné množství a jejich kombinace a provázanosti jsou velice složité. Pro základní vysvětlení si vystačíme, když rozlišíme 3 základní příčiny nemocí: zevní, vnitřní a ostatní. 



Vnější příčiny nemocí

 

Vítr

Říká se, že vítr je původcem 100 nemocí. Má na svědomí možná nejvíce bolestí a onemocnění pohybového aparátu. 

Do těla se dostává nejprve přes povrch organizmu, kde má jen lehký průběh v podobě typického nastydnutí: rýma, kašel bolest hlavy. Pokud vítr překoná povrchovou vrstvu a dostane se hlouběji, objeví se horečka a pocení. 

Vítr je hlavním patogenem jara a náleží k játrům.

Horkost, oheň

Asi nepřekvapí, že horkost je hlavním patogenem léta. Horkost patří k srdci. Rozdíl mezi horkostí a ohněm je v intenzitě. Patologické symptomy, které horkost přináší je horečka, pocení a žízeň. Horkost má tendenci stoupat.

„Oheň je vystupňovaná horkost.“

Oheň ničí tělní tekutiny. Způsobuje vysoké horečky, bolesti u srdce, ekzémy nebo hnisavé abscesy na kůži. 

 

Vlhkost

Vlhkost náleží slezině. Slezina je místem v organizmu, kde vzniká vlhkost. Dle konceptu pěti prvků již vím, že slezina zodpovídá za trávicí systém, metabolizmus. Proto bychom měli dbát na správné stravování. 

Vlhkost působí největší obtíže na konci léta a během podzimu. Klinické projevy jsou často spojené se změnami počasí. Pokud se vlhkost dostane do horních částí těla, dochází ke zduření sliznic cest dýchacích. V horších případech může docházet až k astmatickému záchvatu. Je jinové povahy, „těžká“ a proto má tendenci klesat. Proto se často objevuje ve spodních částech těla, kde způsobuje obtížné močení, nebo otoky dolních končetin.

 

Suchost

Suchost patří plicím a do těla se dostává především během podzimu dýchacími cestami. K suchosti dochází často z důvodu nedostatku tělních tekutin a asi nás nepřekvapí její příznaky: suchost sliznic, žízeň a kašel. 

 

Chlad

Chlad je nejčastěji spojován se zimním obdobím, ale nemusí tomu tak být vždy. Chlad náleží ledvinám. Často se kombinuje s větrem a vlhkostí a je spojován s chronickými potížemi. Tělo napadá většinou postupně, ale může přímo zasáhnout i vnitřní orgány Zang. Pokud se dostane do svrchních vrstev, pak se projevuje klasickým nachlazením: ztuhlost svalů, bolest svalů, teplota, zimomřivost. Pokud se dostává do hlubších vrstev, vyvolává např. bolesti břicha, průjmy nebo bolesti kloubů. 

 

Vnitřní příčiny nemocí

Aby emoce nebyly „nemoce“, měli bychom si je udržovat v normě. „Nemoce“ se z emocí rodí až při nadměrné míře, a to i v případě kladných emocí, jako je například radost. Nadměrné emoce narušují vnitřní rovnováhu organizmu a dávají tak prostor i vnějším příčinám. Pokud je tělo oslabené zevnitř, je snadné ho napadnout zvenčí.

Radost

Nadměrná radost může způsobit i celkové poruchy psychiky člověka. Přiměřená radost vede k vyrovnanému stavu člověka, cítíme se dobře a šťastně. Nadměrná radost rozptyluje člověka, narušuje soustředění a může vést až k úplnému vyčerpání a má nepříznivý vliv na orgán srdce. 

 

Přemítání

Nadměrné přemítání poškozuje převážně orgán sleziny. Můžeme pozorovat neklid, nervozitu až nespavost. Vede taktéž k zapomínání. 

 

Smutek

Emoce smutku působí nepříznivě na plíce. Pokud jsme chronicky dlouho pod touto emocí, začne postupně vyčerpávat energii člověka. Ztrácíme jiskru, chuť do života, máme nechutenství cítíme se celkově oslabení. Někdy můžeme u pacientů pozorovat palpitace, krátký dech. Emoci smutku často nacházíme u pacientů se syndromem vyhoření.

Strach

Strach náleží prvku vody, ledvinám. Klinické příznaky se podobají emoci smutku. Zmenšuje se pevnost kostí, svaly ochabují. Strach je spojován s přímým ohrožením života, šokem nebo kolapsovým stavem.

Hněv

Hněv náleží játrům. Energie stoupá, a proto přináší bolesti hlavy, hučení v uších, vysoký krevní tlak, závratě nebo bolesti hlavy. 

 

Jak to ale zařídit, aby se člověk při každodenním shonu cítil zdráv, šťastný a v pohodě? 

1.dbejme na relaxaci, jak psychickou, tak fyzickou

  1. choďme pravidelně spát a vstávejme ve stejný čas
  2. žijme přítomností, tady a teď
  3. soustřeďme se na dýchání, dopřejme si každý den pár hlubokých nádechů a výdechů
  4. jezme s chutí a rozumem
  5. hýbejme se na čerstvém vzduchu a v přírodě
  6. pečujme o mezilidské vztahy
  7. pečujme o vztah sami k sobě
  8. každý den si udělejme alespoň chvilku sami pro sebe
  9. Mějme rádi sami sebe a své okolí

 

(Zdroj: ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína: základy teorie. 6. české vydání. Hradec Králové: Svítání plus, 2014. ISBN 978-80-86601-28-1.)



Napsala: Aneta Gutwirtová

 

Research Center

Osvětlená a neosvětlená strana vršku

(čtení na 5 minut)

Pojmy jin a jang původně dříve znamenaly osvětlenou a neosvětlenou stranu vršku. Jang představoval všechno světlé, jasné a teplé, oproti tomu jin symbolizoval pravý opak, vše tmavé a studené. Princip polarity neprolíná pouze učení o tradiční čínské medicíně ale veškeré myšlení staré Číny. Představme si to jako neustálou proměnu a pohyb mezi dvěma póly celého našeho bytí, vesmíru, země a člověka. Jin a jang jsou společnými protiklady, soupeři, ale i spojenci, kteří jeden bez druhého nemohou existovat, kteří se navzájem doplňují a ovlivňují. Jak by vypadala tma bez světla? Jak bychom mohli definovat smutek, když bychom neměli radost? 

Pomocí těchto dvou polarit jsme schopni vysvětlit stav zdraví a nemoci. Každý den, každou sekundu, naše tělo vyhodnocuje, harmonizuje a balancuje, neboli jin a jang se neustále vyvažují. Pokud jsme zdraví, tyto dvě polarity zůstávají téměř v rovnováze, pokud se v organizmu začíná rozvíjet určitá patologie, zákonitě se musí projevit dysbalanc jinu a jangu.

„Jang je všechno světlé, teplé, kladné a duchovní. Jin je vše temné, chladné, záporné a přízemní.“

Grafickým znázorněním jinu a jangu v našich končinách zdomácněl název tzv. „monády“, vyjadřující vztah mezi těmito dvěma polaritami. Představuje uzavřený okruh, který je rozdělený vlnovkou na dvě stejné poloviny odlišných barev. V každé z nich je malá tečka opačné barvy jako zárodek toho druhého. Poměr jinu a jangu v monádě se může měnit. Dochází tak k převaze jinu či jangu, což má dopad na zdraví organizmu. Tato klasifikace byla pro tradiční lékaře významná a praktická, neboť určovala hlavní symptomy nemocí dle deficitu či nadbytku jednoho nebo druhého. (zdroj: zdroj: FIALA, Petr. Akupunktura ve 21. století. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN: 978-80-204-4641-1)

„Nadbytek jangu vytváří jin, nadbytek jinu vytváří jang.“

 

  • Jin – Jang jsou vzájemnými protiklady

Jin

Jang

oblačno

slunečno

žena

muž

smutný

veselý

odpočinek

pohyb

 

Při analýze obsahu tabulky zjistíme, že jinová polarita tíhne ke klidu, odpočinku, výživě, ženskému principu, zatímco jangová polarita zastupuje světlo, pohyb, aktivitu a mužský princip. Nesmíme zapomínat na fakt, že každou z výše zmíněných věcí můžeme podrobit dalšímu úhlu pohledu. Např. noc, jako symbol jinu, můžeme rozdělit na několik menších subjednotek, kdy půlnoc je více jinová než soumrak a svítání, které bychom označili za více jangové.

 

  • Jin a jang jsou na sobě závislý

Druhým vztahem, který je pro jin a jang specifický, je jejich závislost. Tento aspekt se někdy taktéž označuje jako „zakořeněnost“ jednoho v druhém. K tomu, abychom mohli mít jin, potřebujeme jang a naopak. Tento vztah můžeme jednoduše demonstrovat na příkladu „pohybu a klidu“. Pokud budeme běhat, za chvíli se unavíme a budeme potřebovat odpočinek, abychom získali energii pro další běh, aneb jangová aktivita je závislá na jinové aktivitě. Zcela podobně vidíme, že jin je závislý na jangu. Pokud nevykonáváme žádnou aktivitu, odpočíváme, pak nemůžeme přestat s pohybem a začít odpočívat.

 

  • Jin a jang se vzájemně vyvažují

Ve zdravém těle je ideálně jin a jang v poměru zhruba 50-50, pokud je balancování organizmu narušeno, tak jedna polarita zastává více než 50 %, zatímco druhý má méně než 50 %. 

 

  • Jin a Jang se vzájemně přeměňují

Jin se přeměňuje v jang, jang se přeměňuje v jin. Tento vzájemný vztah nám demonstruje příklad, kdy máme „bdění a spánek“. Již víme, že spánek je jinový a bdění je jangové. Není možné, abychom během našeho celého života byli jen vzhůru nebo jen spali. Obvykle se s určitou pravidelností střídá fáze bdění s fází spánku, tedy jang s jinem. 

Druhým důležitým aspektem vzájemné přeměny jinu a jangu je, když jeden dosáhne svého maxima, přemění se do druhého. Například pokud se budeme pokoušet zůstat vzhůru příliš dlouho, může se jang najednou proměnit v jin (usneme, z aktivity upadneme do pasivity).

Pochopení vztahů mezi jinem a jangem není důležité jenom pro správnou pacientovu diagnostiku, správně zvolenou terapii, ale taktéž pro nás všechny, kteří bychom si chtěli udržet svůj život a zdraví v harmonii a rovnováze. 

 

Napsala: Aneta Gutwirtová




Yin a Yang o Vánocích

Ve svém důsledku tato nerovnováha přispívá k většímu nepohodlí a chorob na všech úrovních, od osobní až po globální. Ale o čem to bylo v první řadě, pamatuje si někdo? 

Kromě Vánoc se v závěru roku koná mnoho dalších oslav, od zimního slunovratu uctívaného tradičními společnostmi po celém světě, až po mnoho různých náboženských svátků, jako je hinduistický Diwali, židovský Chanuka, budhistický den Bodhi a možná i mírně umělý Nový rok. Většina těchto oslav má společnou myšlenku na nový začátek a symbolické přijetí daru „světla“, triumfu světla nad temnotou, představovaného začátkem nového slunečního cyklu.

Yin
Rituály, symbolika, rodina, pěstování vděčnosti, přijímání nového začátku…mohli bychom říci, že skutečný význam Vánoc je skryt někde mezi těmito slovy, ačkoliv ironií zůstává, že to jsou možná ta poslední slova, která by mnoho z nás ve spojitosti s Vánoci napadla.
Hudba a rituály – yin vánočních činností, které podporují klid, reflexi a výživu našich emocionálních životů prostřednictvím rituálních a společenských oslav. To je yin.

Místo toho se westernizované země ženou za úplným přebytkem. Yin se vyčerpá a spálí nadměrnou činností, málo odpočinkem, nedostatkem spánku, zahřívající povahou alkoholu a těžkého jídla. Při nedostatku yinu si můžeme povšimnout příznaků, jako je pokleslá nálada, podrážděnost, neschopnost soustředit se nebo myslet přímo.


Yang
Listopadem počínaje nákupní centra, restaurace a bary přepínají do vánočního módu, aby nás „naladili“ na vánoční atmosféru. Ne, že by bylo na některém z těchto míst něco v nepořádku, co však přispívá do nerovnováhy je zuřivost, se kterou nakupujeme, jíme a pijeme až do Štědrého dne. S tímto množstvím nadbytku se i ty nejvíc yinové činnosti stávají bouřlivou yangovou časovanou bombou. Výsledky našeho přebytku lze jasně pozorovat v lednu, kdy se cítíme těžcí, vyčerpaní a s prázdnou peněženkou, jsme bez nálady, sklíčení a náchylní k onemocněním. Opravdu to stojí za to? Někteří z nás se těší z vánočních oslav a přejídání natolik, že posléze obětují týdny hladovce a nesmyslným dietám, neboť se cítí unaveně a nevýkonně.

Yang je oheň, který podporuje fungování celého našeho těla, jeho nedostatek můžeme pociťovat jako pocit chladu, vyčerpání, slabost či nedostatečnou funkci v kterékoliv naší části těla a mysli.

Nejde o odsouzení konzumace alkoholu nebo jakýchkoli konkrétních potravin. Ve světě rovnováhy neexistuje nic takového, co je neodmyslitelně špatné, vše záleží na kontextu a rozsahu spotřeby.

Oslavy, sdílení časů jídla, pití a zábavy s přáteli a blízkými jsou ve skutečnosti vynikajícími způsoby, jak zrelaxovat a nasát novou energii.

Napsala Aneta Gutwirtová