Lékořice uralská

Farmakologický název:

  • Radix glycyrhizae

 Český překlad: 

  • Sladká bylina

Popis:

  • Vytrvalá bylina s dřevnatým vřetenovitým kořenem dorůstajícím až 1,8 m. Má charakteristickou sladkou hutnou chuť a vůni. Nejčastěji se upravuje pražením s medem. 

Doba sběru:

  • Kořeny se vykopávají na jaře a na podzim (za kvalitnější se považují jarní). Po očištění a umytí se svážou do snopečků a suší se na slunci na dobře větraném místě.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • harmonizace ostatních bylin ve směsi
  • nachlazení, usnadňuje odkašlávání
  • zánět krku a průdušek
  • žaludeční a dvanáctníkový vřed
  • kožní potíže
  • hepatitida a cirhóza jater
  • antidotum (ve vysokých dávkách)

Legenda o lékořici

Jednou byl starý venkovský lékař pozván do jiné vedlejší vesnice, kde strávil několik dní. Během této doby mnoho lidí v jeho vesnici onemocnělo a dychtili se po jeho lékařské péči. Lékařova manželka chtěla nemocným pomoci, a tak ji napadlo, že by pacientům mohla naordinovat nějaké byliny, které její manžel používal pro své nemocné. Říkala si, že jim to určitě neublíží ba naopak může pomoci. Jedinou bylinu, kterou doma našla, byla tráva, kterou používali jako topidlo do kamen. Chutnala velice sladce. A tak nastříhala trávu do malých snopečků a kdokoliv, kdo přišel pro pomoc, dostal jeden z balíčků. Každému sdělila, jak připravit odvar a podotkla, že bylina umí léčit celou řadu nemocí. Pacienti byli velice vděční za pomoc a ženě nabízeli nemalé peníze. Ta jim ale sdělila, že peníze bude moci přijmout až tehdy, pokud bylina zapůsobí a oni se uzdraví. Mnoho pacientů, kteří si přišli pro sladkou trávu se postupně začali uzdravovat. 

O několik dní později se lékař vrátil zpět domů do své vesnice. Vůbec nerozuměl, co se děje, od rána za ním chodili lidé a chtěli mu dávat obnosy peněz za medicínu, kterou jim nedal. Zavolal na svoji ženu a zeptal se jí, co se zde dělo a co nemocným lidem podávala. Jeho žena mu nejprve předala peníze, které od lidí dostala jako poděkování za uzdravení. Na konci dne, když lidé odešli, svému manželovi vše vysvětlila. Doktor neskrýval nadšení a sám sebe se ptal, jak je možné, že tato bylina mohla pomoci tak širokému množství nemocných. 

Další den doktor obešel všechny své pacienty, kteří se díky této bylině vyléčili. Dále zjišťoval, co je trápilo. Někteří trpěli na žaludeční potíže, jiní měli kašel, dušnost a bolesti v krku. Poté co je vyšetřil, všichni byli zdrávi jako řípa. 

Od této doby začal lékař užívat tuto sladkou trávu jako léčivo. Později lidé tuto bylinu pojmenovali Gan Cao neboli sladká tráva.