S jarem přicházejí vyšší teploty a v rámci tradiční čínské medicíny se liší přístup k léčbě viróz. Zatímco na podzim a v zimě byl původcem potíží Feng Han, chladný vítr (článek TADY), na jaře a v létě za vším hledej Feng Re – tedy teplý vítr. Ten magický okamžik přeměny vnímání typu větrné škodliviny je někde mezi 15-17 °C, takže ne vždy (zejména nyní na jaře) je snadné odhadnout, které povětří napáchalo neplechu v našem organismu.
Terapeuti TCM mají možnost nahlížet na akutní onemocnění z tepla dvojí optikou. Tou první je ucelený systém tzv. Čtyř vrstev – Si Fen. Učení o těchto různě hlubokých vrstvách, jež tvoří náš organismus, vychází ze školy Wen Re Bing, která se rozvinula během dynastie Qing. Základním dílem je Pojednání o teplých nemocech z roku 1746 (Wen Bing Lun), jehož autorem je slavný lékař Ye Tian Shi. Nemoci tříděné podle učení o Si Fen mají tyto společné rysy – vstupují do těla nosem a ústy, u všech je horečka, jsou infekční a mají rychlý vývoj. Tento náhled se výborně hodí na posouzení nemocí, kde je rychlý rozvoj onemocnění se silnými projevy horkosti. Častěji se proto využívají v jižních regionech, v teplejším klimatu a u infekčních onemocněních, které mají epidemiologický ráz.
Na naše běžné „chřipečky z teplého ofouknutí" nám bude stačit klasický pohled přes obrazy orgánů Zang-Fu. Jarní a letní virózy tak nejčastěji spadají pod Napadení Plic větrným horkem, k němuž může dojít i v průvanu, náhlým oteplením počasí mimo sezónu (pro poslední roky typický jev – několik dní jsou standardní jarní teploty kolem 10°C a pak najednou 16°C a více). Obvyklými příznaky počínajícího nachlazení je kašel s vykašláváním hustých nažloutlých hlenů, ucpaný nos, hustá rýma (dožluta), bolesti a pálení v krku, zarudlé oči a jejich případné pálení. Součástí může být mírná třesavka, odpor k chladu, horečka či pocit horkosti.
Nejčastěji se k léčbě používají dvě směsi – Sang Ju Yin a Yin Qiao San. Obě vyšly v díle Systematické rozlišování teplých nemocí v roce 1798, autorem je mistr Wu Tang alias Jutong. Zatímco Sang Ju Yin se zaměřuje na vyhnání škodliviny z povrchových vrstev organismu, Yin Qiao San kutá škodlivinu z větší hloubky, a sice hrdla – skvělá směs na bolesti v krku při současném ofouknutí.
Císařskými bylinami Sang Ju Yin jsou listy morušovníku (Sang Ye) a květy chryzantémy (Ju Hua) – obě léčivky patří do skupiny Yao, které svou ostrou chutí a chladnou povahou otevírají povrch a vyhání tím teplý vítr. Chryzantéma navíc umí pročistit oči, což oceníme v léčbě očních zánětů.
Yin Qiao Sanu vévodí květy zimolezu (Jin Yin Hua) a zlatice – lidově zlatého deště (Lian Qiao). Tyto byliny se řadí mezi Yao, které pročišťují horko a odstraňují jedovatost, což napovídá, že tato směs bude pracovat s hlouběji usazeným horkem, v tomto případě na úrovni krku – bolesti a pálení v hrdle.
Základem léčby každé nemoci je klid, úprava stravy směrem k lehké a výživné – kaše, polévky (zejména vývary), a naopak vynechání sladkého, mléčného a potravin, které zahřívají, jako zázvor, skořice, kurkuma, pepř, červené maso, káva, alkohol apod.
V zimě nám při nemoci pomáhaly teplé potraviny, v létě naopak svěží a chladné povahy. Vhodnou úpravou však je páření, blanšírování, syrová strava by oslabený organismus zbytečně zatížila.
Prospějí tyto potraviny:
- Obiloviny – amarant, ječmen, špalda, žito, nepražená pohanka (barvy zelené nikoliv hnědé), slzovka, kroupy, jáhly
- Luštěniny a maso – tofu, fazole mungo a jejich výhonky, adzuki, hrách, králičí, vepřové, kapr, sladkovodní ryby, mušle
- Zelenina – brokolice, celer, cuketa, chřest, květák, kukuřice, lilek, mangold, špenát, žampióny, rajčata, červená řepa, kapusta, ředkev, zelí
- Ovoce – exotické plody, jablka, hrušky, meloun, jahody, švestky, avokádo
- Ostatní – máta peprná, listy i kořen pampelišky, meduňka, majoránka, kopr, čekanka, šípek, mořské řasy, zelený ječmen, sezam, kešu, miso, sójová omáčka, zelený čaj
Pomoci si také můžete akupresurou následujících bodů:
- LI 4 – He Gu, který se nachází na hřbetu ruky, uprostřed prostoru mezi záprstními kostmi palce a ukazováčku. Na nejvyšším vyklenutí svalu, který se ukáže, když palec přitáhneme k ukazováčku. Při stimulaci máme prsty uvolněně od sebe. Tento čtvrtý bod na dráze Tlustého střeva umí regulovat Wei Qi a pocení, vyloučit vítr a uvolnit povrch. Zároveň se využívá v léčbě rýmy, bolestí hlavy i horečky (nepoužíváme v těhotenství).
- TE 5 – Wai Guan – Luo bod dráhy Trojitého zářiče, který najdeme na hřbetu ruky, 2 cuny za zápěstní rýhou – za vnitřní hranou vřetení kosti (ulnární strana radia). Tento bod také uvolňuje povrch a vylučuje vítr. Lze využít i pro bolest hlavy.
- LI 20 – Ying Xiang je skvělý na léčbu rýmy ze všech příčin. Umí krásně uvolnit nos a vyloučit vítr. Nachází se v nazolabiální rýze, v úrovni středu okraje nosního křídla.
- LU 11 – Shao Shang – silný bod pro léčbu bolestí v krku nacházející se na dráze Plic. Najdeme jej u dolní hrany nehtu palce ruky – na průsečíku čar, které se spojí, když protáhneme přímky podél vnější strany nehtu a pod ním. Je poněkud nepříjemný, ale účinný.