„Podle něj (daoismu) je svět tvořen z Qi, prapůvodní substance-energie, skládající se ze dvou protikladných, avšak v sobě obsažených a spojených složek – Yinu a Yangu. Vlastnosti Yinu a Yangu a zákonitosti jejich vzájemných vztahů proto předurčují chování všech věcí a jevů,…"
Nicméně učení o Yinu a Yangu není vázáno pouze na daoismus. Z těchto dvou zdánlivě protichůdných prasubstancí vychází i další filosofické směry staré Číny – např. konfucianismus a celá řada škol napříč věků – od starověku přes středověk až po novověk.
Yin-Yangový princip je základem nejen děl filosofických, ale i historických, věšteckých či právě lékařských. Možná, že více se o Yinu a Yangu můžeme dozvědět právě z děl lékařských než filosofických. Nevíme, kde se poprvé termíny Yin a Yang objevily. Dochovaná díla s nimi již pracují jako s něčím, co je zřejmé, maximálně rozvádějí toto učení do větší hloubky, aby mohlo být lépe porozuměno výkladu, kterému se věnují.
Učení o Yinu a Yangu lze využít k popsání našeho duálního světa. Ale za jeho hranicemi leží Dao. Slovy nepopsatelná síla – Život sám, který dává základ myriádám tvarů a forem života. Dao má dvě stránky – onu tvořící, kterou nedokážeme postřehnout našimi smysly. A pak je zde druhá, kterou umíme smysly uchopit. A právě onu „viditelnou" část Daa popisujeme pomocí Yinu a Yangu. Již v základním textu daoismu - knize Dao De Jing se píše:
“Dao – nevydělená všeobjímající prázdnota; v ní se rodí prvotní podoba bytí – prvopočáteční jednolitá a beztvará prasubstance Qi; Qi v sobě obsahuje dva praprvky, anebo lépe řečeno dvě své opačně pólované složky – Yin-Yang; Vzájemnou součinností Yin-Yangu se rodí všechno ostatní."
„Dao plodí jedno, jedno plodí dvě, dvě plodí tři, tři plodí všechny věci. Každá z bytostí nese ve svém týle temnotu (Yin), ve svém náručí objímá světlo (Yang). Proudící životodárný dech (Qi) je uvádí v soulad."
Stvoření všeho
Tvoření světa lze popsat pomocí bi- tri- a hexagramů. Jedno plodí dvě, dvě tři a tři vše znamená, že stvoření světa probíhalo ve třech krocích. Pokud vezmeme uvedený citát jako základní vodítko k procesu vzniku našeho světa, pak nejdříve z Dao povstala Qi, která má své krajní formy – Yin a Yang. Ty jsou znázorněny formou jedné čáry. Následně na to vznikly dvě – Nebe a Země, které mají čtyři formy. Ty se znázorňují pomocí bigramů. Představují mimo jiné čtyři roční období, čtyři světové strany, čtyři nebeské konstelace (megasouhvězdí) čínského Nebe a další hmotné věci v našem světě. Následně na to přidáním třetí čáry vzniká koncept trigramů, tedy vztahu Nebe (Tian) – Člověka (Ren) – Země (Di). O nich jsme psali ZDE. Kombinacemi trigramů mezi sebou pak vzniká vše v podnebesí.
Jedno rodí dvě
Nejdříve „povstal" Yin a Yang. Z potenciálu všeho – Jednoty – Daa se vydělily dvě protikladné složky – Yin a Yang.
Dvě rodí čtyři
Yin a Yang následně svou vzájemnou kombinací rodí čtyři. Konkrétně z Yangu vznikne Velký Yang (Tai Yang) a Malá Yin (Shao Yin) a z Yinu – Malý Yang (Shao Yang) a Velká Yin (Tai Yin).
Čtyři rodí osm
Z těchto čtyř kvalit se jejich vzájemnou kombinací zrodí osm, jež představují trigramy: Qian – Nebe, Kun – Země, Dui – Jezero, Gen – Hora, Li – Oheň, Kan – Voda, Zhen – Hrom, Xun – Vítr (viz. obrázek). Každý trigram symbolizuje několik věcí a obsahují v sobě vše, co nás obklopuje, ať už z přírody nebo světa zvířat, světa lidí a jejich života.
Osm plodí vše
Zdvojnásobením trigramů získáme 64 hexagramů. Z pohledu čínské metafyziky je skrze tyto proměny popsáno uspořádání celého našeho světa viz. obrázek. Všechny hexagramy popisuje slavná Kniha proměn – Yi Jing, jejíž stáří se odhaduje na 4000 let. Nejčastěji se používá jako orákulum – tedy věštecký nástroj, kdy dává odpovědi na všemožné otázky lidského života. Její moudrost se používá nejen v běžném životě ale také v rámci Feng Shui a léčby. Např. pro současnou psychoterapeutickou praxi ji objevil Carl Jung, který o ní řekl: „Yi Jing se nepodává s důkazy a výsledky, nestaví se na odiv, není snadno přístupný. Jako část přírody čeká, až bude objeven. Nenabízí ani fakta ani moc, ale pro milovníky sebepoznání moudrosti, jsou-li tací, se mi zdá být tou pravou knihou". Své uplatnění nachází i v terapii pomocí metod TCM. Může pomoci odkrýt skryté aspekty nemoci, které nevězí ani tak ve fyzickém těle, jako v bolavé duši.
Zdroj citací: ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína: základy teorie. 9. české vydání. Hradec Králové: Svítání plus, 2014-. ISBN 9788086601274.